Další povedený výjezd do Vysokých Tater, tentokrát již počtvrté ve stejném pseudo termínu. Tentokrát co bylo číselně trochu horší, ale přesto se jednalo o jeden z nejhezčích výjezdů. Čekal nám zasněžený žlab pod sedlem Zawrat a mixový terén při polo zimním výšlapu na Rysy.
Den 01, 31.06. 2025
Opět jsme dorazili lehátkovým Regiojetem. Lehátka ale využila jen půlka skupiny (kolegyně a její brácha), neboť my s bráchou jsme duší škrti a tak jsme zvolili lowcost vagon. Hned v Popradu jsme přestoupili na autobus a nechali se transportovat do Lysé Polany, kde začínala naše trasa. Startovali jsme kolem sedmé hodiny ranní.
Nejprve náš čekal výšlap na nenápadný vrchol Gesia Szyja (1489 m.n.m.), který překvapil. Nejednalo se o žádný technický terén, ani neúnosně strmý terén, ale po cestě vlakem nám stehna pořádně zahřál. Tím to ale na dlouhou dobu víceméně končí. Následuje úsek, který nenabízí tolik výhledů a nic extra velkého se nenastoupá. Z fyziologického pohledu se to ale hodilo, dalo to vydechnout našim nohám.
Situace se změnila až u chaty Murowaniec. Od tohoto místa se pomalu začíná otevírat výhled na Koscielec a celý hřebínek Orlí stezky. Trochu mě vyděsilo množství lidí u Czarneho Stawu, ale naštěstí většina zde končila nebo mířila na Koscielec. Náš cíl bylo sedlo Zawrat.
Od tohoto místa už se jednalo o poctivý horský terén. Dorazili jsme k Zmarzlemu Stawu a při pohledu na zasněžený žlab vedoucí do sedla bylo jasné, že bez nesmeků a cepínu se neobejdeme. Přes svoji exponovanost ho zdolávalo ve stejný čas poměrně dost lidí. Sněhový žlab není obecně nebezpečný, ale tady už to bylo trochu na hraně. Sníh byl dost změklý a prostupující kameny podteklé vodou. Trochu jsem litoval absence maček. Celé družstvo se i tak v pořádku dostalo do sedla.
Za sedlem byl dlouhou dobu sestup stále po sněhu. Trochu jsem tady zazdil další postup. Polovina skupiny se cítila velmi dobře a chtěli zdolat ještě Hrubí štít. Já byl po nějaké pseudo nemoci a necítil jsem se vůbec dobře. Věděl jsem, že druhý den bude náročný a proto jsem řekl, že počkám na chatě. Skupina se ale přizpůsobila a proto jsme už skončili všichni.
U chaty se pro potěchu ostatních potulovala lišta, která i bratrovi snědla dezert. Po večeři jsme šli všichni spát.
| Vzdálenost | 19 km |
| Stoupání | 1500 m |
| Klesání | 780 m |
Den 02, 01.06. 2025
Druhý den nás čekal hřeb výjezdu a to výšlap na Rysy. Běžně to je poměrně snadná záležitost, ale dnes bylo nejisté jaké jsou sněhové podmínky na místě. Navíc předpověď nebyla úplně vhodná, hrozili odpolední bouřky. Z toho důvodu jsme se rozhodli vyrážet už kolem páté hodiny ranní.
První část vedoucí od horské chaty přes Swistowou kopu k Morskiemu oku je tak akorát. Protáhne nohy, ale není zde nic co by člověka zařízlo. Tenhle úsek je poměrně hezký a otevírá výhled na Rysy. Po této části trasy se od nás odpojil brácha kolegyně, neboť to není plný horal a necítil se na výšlap na Rysy.
Od Morskieho oka jsme tedy pokračovali ve třech. Nejprve je nutné vyšlapat k plesu o kus výše a pak teprve začíná ta správná zábava. Obešli jsme pledo a začali nastupovat. Poměrně dlouho šlo jít ještě suchým terénem, odhaduji že nesmeky jsme obkékli až kolem 1800 m.n.m. Sníh byl opět na hraně. Ještě držel a terén nás ještě pustil, nicméně jeho konzistence už nebyla úplně ideální.
Výstup na Bulu pod Rysami byl poměrně strmý a nebylo to úplně zadarmo. V tomto místě jsme museli udělat managerské rozhodnutí. Buď půjdeme zasněženým žlabem a nebo po letní variantě, kde bylo vidět, že už je odhalených pár řetězů. Kvůli kvalitě sněhu jsme zvolili druhou možnost.
Brácha měl nejvíce sil a vzal si tak na starost vedoucí pozici. V úsecích kde nebyl odhalený řetěz (tak polovina) musel tvořit cestu a vykopávat do sněhu stupy. Definoval tak směr výstupu pro nás ostatní. Nebyl to vždycky příjemný sklon a moje hlava byla v nejistotě. Úspěšně jsme to ale všichni zvládli až od sedla a potom posledních 10 výškových metrů už byla pohoda.
O cestě dolů už se nebudu rozepisovat. Jednalo se o standardní cestu po slovenské straně. Bylo zde už poměrně dost lidí a část cesty ležela ještě pod sněhem. Cesta byla dost dobře definována davy před námi. Opět se nám podařilo včas dostal do Štrbského plesa abychom mohli v 16 hodin odjet vlakem zpět směr Praha.
| Vzdálenost | 19 km |
| Stoupání | 1320 m |
| Klesání | 1660 m |
Rozpočet
Tentokrát jsem neměl čas ani energii počítat veškeré náklady cesty a navíc se jednalo o naši každoroční akci, která tento rok vyšla na víkend. Tím se vlaky výrazně prodražili a určitě se nejednalo o moc levný výjezd. Odhadem stály vlaky celkem cca 1500 Kč a ubytování na chatě stálo bez jídla 100 ZL.
