Tahle akce pro mě byla důležitá, neboť utvrdila to, že se ze Zavírání turistických chodníků stane pravidelná akce. Opravdu se tak stalo. Navíc se ukázalo, že kolegyně z práce, která s námi byla na prvním zavírání se stane nedílnou součástí naší party a bude se pravděpodobně přidávat už pokaždé. Tenhle příspěvek píšu s půlročním zpožděním a vím, že co jsem si předsevzal opravdu bude platit – rok 2024 jsem chtěl věnovat rodině, neboť manželka je stále na mateřské dovolené a chci ji maximálně pomoct. Rok 2025 už bude znovu trochu akčnější.
Den 00, 25.10. 2024
Opět bylo využito schéma z poslední akce. Já s bráchou jel tím nejlevnějším co šlo, zatímco kolegyně zvolila komfortnější přesun lehátkových Regiojetem. Na místě došlo k setkání někdy mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní.
Den 01, 26.10. 2024
Setkání proběhlo v pořádku a ihned se šlo k autobusové stanici v Popradu a čekal nás přesun do Lysé Polany. Přesun proběhl bez problému a autobus dorazil včas a kolem sedmé ranní se startovalo na trek. Už začátek byl parádní. Jednalo se o obyčejný chodník Bielovodskou dolinou, ale celou dobu bylo vidět na okolní skalky a mohla se hrát poznávačka.
Čekalo nám cca 10 kilometrů po kterých se stezka konečně začala zvedat a chodník pomalu přecházel do technického. Tenhle výstup se mi velmi líbil. Postupně se nám otevírala Litvorová dolina a cesta k Zamrznutému kotlu byla vizuálně velmi hezká. Navíc zde byl neskutečný klid. Většina zvolila výšlap klasicky ze slovenské strany a proto jsme tu mohli čerpat brzo končící klid.
Od zamrznutého plesa bylo posledních pár metrů na Polský hřeben překvapivě lehkých, ale na samotném hřebenu byl trochu šok, kolik lidí míří na Východnou Vysokou. Přidali jsme se do řadi, neboť jsme také nechtěli odejít bez zdolaného vrcholu a pak jsme se proplétali řetězci lidí a po hodině úspěšně stanuli na vrcholu.
Nepamatuji si přesně čas stanutí na vrcholu, ale trochu jsem se obával aby se stihl celý náš plán a tak jsem začal tlačit na skupinu. Nezdrželi jsme se dlouho a vyrazili zpět na Polský hřeben. Odtud vedla přirozeně naše cesta do sedla Prielom. Byl jsem v něm jen jednou a proto mě znovu mile překvapil svojí zvýšenou techničností. Je to jedno z mých nejoblíbenějších míst Tater.
Za sedlem byla cesta poměrně rozbitá a chtělo to velkou opatrnost. Ve zdraví se nám ale podařilo dojít až na Zbojnickou chatu, kde jsme konečně dali vytoužený oběd v podobě teplé polévky. Moje nervozita ohledně času zesílila. Nešlo vlastně o nic jiného než mojí nenažranost. Chtěl jsem stihnout v objednané chatě večeři, neboť jsem s sebou neměl dost jídla. Proto jsem opět vyvinul tlak na sestup dolů.
Čekal nás sestup Velkou studenou dolinou. Už to začínalo být dlouhé, ale sestup se nám podařil v hezkém čase a stihli jsme plánovaný vlak ve Starém Smokovci, který nás měl přiblížit k objednané chatě, jímž byla Chata pod Soliskom. Z vlaku jsme vystoupili už za tmy a začal poslední výšlap dne – za večeří.
Díky morálně ve skupině se jednalo nakonec o poměrně rychlou záležitost a hlavně – ještě podávali večeře. S oddychem, radostí a plným bříškem jsem ulehl a těšil se na další den
| Vzdálenost | 30 km |
| Stoupání | 2150 m |
| Klesání | 1600 m |
Den 02, 27.10. 2024
Na druhý den jsem naplánoval výšlap na Kriváň. Už jsme tam s bráchou byli, ale nikdy ne s hezkým výhledem. Proto se mi zachtělo znovu zdolat tenhle vrchol. Jsem za tenhle plán částečně rád a částečně se za to proklínám. Byla tu ohromná kupa lidí. Co mě uklidňuje, je že cestu od Jamského plesa volila menšina, většina šla od Tří studniček.
Problematické bylo to, že poslední úsek, který je společný oboum zmíněným trasám, není krátký a poměrně skalnatý. Naštěstí je právě na cestě na Kriváň možné poměrně hezky a efektivně předbíhat. Výšlap byl díky předchozímu dni už trochu unavenější, ale i tak se nám dařilo bez problémů stíhat náš časový plán.
Jak bylo naplánováno, tak bylo uskutečněno – navrátit se kolem druhé hodiny zpět do Štrbského plesa a pak už jsme jen vyčkali na náš vlak zpět do ČR, který odjížděl kolem čtvrté hodiny. Díky němu jsme zpět do Prahy dorazili ještě v neděli večer.
| Vzdálenost | 19 km |
| Stoupání | 1100 m |
| Klesání | 1600 m |
Rozpočet
Ani tentokrát jsem neměl čas ani energii počítat veškeré náklady cesty a navíc se jednalo o naši každoroční akci, která tento rok vyšla na víkend. Tím se vlaky výrazně prodražili a určitě se nejednalo o moc levný výjezd. Odhadem stály vlaky celkem cca 1200 Kč a ubytování na chatě stálo s jídlem cca 30 EUR (přespání na jídelním stole).
